Bílkoviny jsou nezbytnou součástí naší stravy, slouží k výstavbě svalů a nedají se jinak nahradit. Na rozdíl od tuků nebo sacharidů, bez kterých se tělo nějak obejít dokáže, i když to není ideální.
Vyrostla jsem v době, kdy se za zvlášť výživné považovalo maso, mléko, sýry a vajíčka. Tyto potraviny se prezentovaly jako nezbytné zejména pro růst dětí. Rýže, brambory nebo těstoviny jsou označované i na talíři jako „příloha“, čili něco vedlejšího, méně důležitého.
Maso pořád ještě považujeme za jakousi lepší potravinu, kupujeme ho, i když je poměrně drahé a o velkém zájmu svědčí i fronty na farmářských trzích, které bývají u masa nejdelší. Ale zároveň se k nám také dostávají informace o tom, jak špatná je kvalita masa, jak se maso šidí, napouští vodou a podobně. Navíc obsahuje živočišné tuky, což taky není pro zdraví příliš dobré.
Sýry nebo vajíčka jsou také zdrojem bílkovin, ale cena vajec vzrostla a sýr sice můžete koupit levný, ale chutí vás neoslní, nebo výborný sýr, jen si na něj musíte připlatit.
Další nevýhodou živočišných zdrojů bílkovin je ten fakt, že obsahují tuk, který bychom – hlavně při hubnutí – měli omezovat. Ty bílkoviny jsou ale právě při hubnutí potřebné, protože si potřebujeme zachovat svalovou hmotu.
Ale kde jinde tedy brát bílkoviny, když ne z masa, sýrů a vajíček?
Luštěniny se často označují jako zdroj bílkovin, ale jak často jste schopni jíst čočku nebo fazole? A ten jejich známý nadýmavý účinek od jejich konzumace taky odrazuje. Jinak je to ale zdroj dobrý, jsou levné a dají se zpracovat na spoustu způsobů, rozhodně to nemusí být jen kašovitá příloha k jídlu. Dají se použít jakou zavářka do polévky, dají se klíčit (kromě fazolí, z těch se dají klíčit jen fazole mungo), zastudena z nich uděláte salát nebo pomazánku.
Když jsem se setkala s obilovinami jako je quinoa nebo amaranth, zaujalo mě, že je označují také jako zdroj bílkovin. A zajímalo mě, jaký je v nich obsah bílkovin a jestli je to s masem nějak srovnatelné. Takže jsem si udělala tabulku a zjistila jsem, že jsou skutečně srovnatelné s masem. Alespoň pokud jde o procentuální obsah bílkovin. Druhá věc je, jaké je složení těch bílkovin a nakolik jsou tělem využitelné. Dočetla jsem se, že je dobré kombinovat obiloviny a luštěniny, protože jejich složení se navzájem doplňuje. V našem jídelníčku je to kombinace dost nezvyklá.
Další faktor, který ovlivní množství bílkovin v jídle, je způsob přípravy. Když pečete maso, tak se zmenší. Vyduší, vypeče, prostě je o něco menší. Zřejmě je to tím, že se z něj vypeče tuk, ale my si ho stejně dáme navrch jídla, abychom o žádnou chuť nepřišli. Naopak když vaříte obiloviny, přidáváte k nim vodu, takže procentuální podíl bílkovin tím dost klesne. I tak jsem musela přehodnotit svůj dřívější názor, že obiloviny nejsou zdrojem bílkovin. Jsou a můžou být dost významným zdrojem.
Žádné komentáře:
Okomentovat