Rajčata krásně plodí. Už to vypadalo, že je napadla plíseň, ale nějak to ty rostliny ustály a zdá se, že plísni odrostly. Stříkali jsme je Kuprikolem, který je prý povolený i v biozemědělství. Letos zkoušíme nové odrůdy. Banánové rajče s podlouhlými žlutými plody, to je pro nás naprostá novinka. A divoká rajčátka, která se nemusí vyvazovat, mohou se klidně i plazit po zemi, jsou odolnější plísni a dávají spoustu malých sladkých rajčátek. Zatím se jim vede dobře, jen je těžké ustát ten pohled na bujné rostliny, které se chaoticky válí po zemi, když jsme navyklí na upravené řádky s rajčaty vyvázanými k tyčkám. Sklízení malinkatých rajčátek je také pracnější než u těch velkých.
Okurky už pomalu končí. Miluju čerstvé malé okurky právě utržené ze záhonu. Každý rok se nám také hojně vysemeňuje kopr, který je potřeba k nakládání okurek.
Kukuřici zkouším pěstovat společně s fazolemi, které se pnou okolo kukuřičných rostlin. Je to způsob, který používali indiáni: společně pěstovali kukuřici, fazole a dýně. Fazole se pnuly po kukuřicích, spojovaly je k sobě, takže se tak snadno nevyvrátily. Fazol také dokáže vázat vzdušný dusík, díky tomu působí jako hnojivo pro hladovou kukuřici. Dýně se plazí po zemi, funguje jako živý mulč, kryje půdu a brání jak odpařování vody, tak růstu plevelů. Všechny tyto tři rostliny byly základem výživy indiánů. U nás se podobné pokusy zkouší také, ale není to tak jednoduché, záleží i na klimatických podmínkách a použitých odrůdách. Fazole taky nechtějí vždycky šplhat tudy, kudy mi chceme a na kukuřici je třeba je navést.
Brambory sklízíme také. Kromě spořádaného záhonku s upravenými řádky jsem zkusila pěstovat brambory v seně, v nádobách nebo navysoko ve "věži" z pletiva. Bohužel s nevalným úspěchem. Třeba to příští rok půjde líp.
Radost mi dělají košťáloviny. Růžičkové kapusty bude tolik, že to asi nezvládneme sníst. Kadeřávek je hezký napohled, ale zároveň i dobrá náhrada hlávkové kapusty tam, kde je ta hlávka prostě moc velká. Květák se nám také letos mimořádně povedl.
Slibně vypadá i jabloň. Jablíčka se nehodí ke skladování, ale na chuť jsou výborná. Ostružiny také postupně dozrávají.
Kromě zeleniny a ovoce tu máme i spoustu květin, krásně se daří slunečnicím, jedna z nich je tak velká, že ji asi budu muset na podzim porazit sekerou, tak tlustý má stonek. Slunečnice necháváme ptákům, nechce se nám je sklízet, vylupovat a podobně.
Začátek podzimu je prostě to krásné období, kdy jídlo dozrává tak rychle, že ho sotva stíháme sklízet. Problémem už tak není vypěstovat, ale spíš sklidit, spotřebovat nebo uskladnit na později.
