Čajovna - Jak se vyznat v čajovém lístku

Když přijdete do čajovny, dostanete čajový lístek, tedy nabídku toho, co v dané čajovně připravují. Druhů čaje je obrovské množství, některé najdete prakticky všude, jiné jsou vzácnější.
My jsme zvyklí na černý čaj, jsou to lístky čajovníku zpracované tak, že nálev z nich je hnědočervený a chuť výrazná, mírně natrpklá. Je to ten nejobvyklejší čaj, který kupujeme jako porcovaný v supermarketech. Jen v čajovně dostanete zcela jinou kvalitu za jinou cenu.
Zelený čaj je produkt ze stejné rostliny, ale je jen usušený a nálev z něj má světlou žlutavou barvu až do zelena. I jeho chuť je jemnější, za to má – prý – lepší účinky na zdraví. I zelený čaj se dá koupit porcovaný, někdy i ochucený citrónem, broskví a bůhví čím ještě. Nejsem právě příznivcem ochucených čajů, připadá mi, že čaj sám o sobě je dostatečně kvalitní nápoj a není třeba ho ještě "vylepšovat".
Existuje také mezistupeň mezi oběma druhy z názvem oolong.
Čaje v čajovém lístku jsou obvykle děleny podle toho, z jaké země pochází. Časté jsou čínské, japonské, indické, ale i z Vietnamu nebo z jiných světadílů.
Kromě pravého čaje bývají v čajovém lístku i nečaje, tedy nálevy z jiných bylin. Roibos se trochu podobá černému čaji, maté je jihoamerická rostlina, ovocné čaje známe všichni a chutnají dětem.
Časté bývají speciality jako je čaj yogi (silný čaj s výrazným kořením, mlékem nebo smetanou a slazený medem) nebo tuareg (s mátou a cukrem).
V létě se připravují ledové čaje, ale přes ledové čaje odborník nejsem, protože si v létě dávám horký zelený čaj. Přesto, že je horký, pomáhá tělu vyrovnat se s teplem.  Pokud vám to připadá divné, pak si uvědomte, že kávu v létě taky pijeme horkou a nijak se nad tím nepozastavujeme. Přitom káva účinek horka spíš zvyšuje a také tělo odvodňuje, to v těch letních vedrech zrovna dobré není. Zelený čaj má vliv na termoregulační mechanismy těla, nevím, jak to dělá, ale pomáhá.
Zajímavý je salep, což je jakýsi teplý koktejl nebo řídký pudink s různými příchutěmi.
K čaji si chce člověk občas něco zakousnout. Čajovny nebývají vybavené na velké vaření, ale občas vám nabídnou kuskus, sušenky, oříšky nebo kandovaný zázvor. Taková bábovka nebo domácí buchta taky přijde vhod, ale s tím se setkala jen vzácně. Přitom by to myslím nemuselo být náročné na přípravu. Bábovka se dá koupit i hotová v supermarketu, nakrájet a se ziskem prodat.
Samostatnou kapitolou je nabídka tabáků do vodních dýmek. O těch vím jen to, že existují, protože vodní dýmku nekouřím a nehodlám začít. I když mi – na rozdíl od cigaret –  nesmrdí.
V některých čajovnách mají i další doplňkové zboží: vážené čaje, čajovou keramiku, vonné tyčky, čajové bonbóny, dokonce i CD nebo etno oblečení. To už obvykle nenajdete v čajovém lístku, ale stačí se rozhlédnout kolem sebe co tam mají vystaveného.

Čajovny

Miluju čajovny. Je v nich takové příjemná odpočinková atmosféra, člověk se může uvolnit, udělat si pohodlí a jako se uvolní tělo, tak totéž udělá i naše mysl. Stresy zůstávají venku a když v té čajovně zůstanu dost dlouho, tak je přestane bavit čekat na mě a odejdou. Aspoň tak si to představuju.
Lidé se dělí na čajaře a kafaře. Kafaři si v čajovně moc neužijí, káva má totiž docela silnou vůni, která by jemnou vůni čaje potlačila a tak ji většinou nepodávají. Káva je pro mě "pracovní" nápoj. Mám ho spojený se zaměstnáním, protože spousta lidí čaj v práci pije a spousta z nich právě pro její povzbudivé účinky. Ostatně i já jsme po tomto legální povzbuzovadle párkrát sáhla.
Čaj je jiný, zejména ten čajovnový. Je to něco zcela jiného, než sáček z čajovou drtí, který si vymácháme v horké vodě a dochutíme cukrem, citrónem, medem nebo dokonce rumem. Takový "čaj" si občas udělám taky. Čaj v čajovně, to je něco jiného. V první řadě to musí být kvalitní čaj, proto je taky mnohem dražší. Dá se pít neslazený, protože jen tak je možné vnímat jemnou chuť a vůni. K zážitku přispívá i fakt, že se vždycky servíruje v krásném nádobí, v zajímavých keramických konvičkách a v malých otevřených miskách, kde čaj nestačí příliš vychladnout a můžeme cítit jeho vůni.
V čajovně se nevaří, pokud už tam dostanete něco k jídlu, jsou to spíš jednoduchá jídla, jako je kuskus (připravuje se jednoduše zalitím horkou vodou) se zeleninou, pita (placka ochucená na sladko nebo na slano), oříšky nebo sušenky.
Specialitou je kandovaný zázvor. Nejdřív je sladký, pak přechází do pepřově palčivé chuti. Pro vyznavače české kuchyně je to neobvyklý zážitek. Doporučuju jíst ho po malých kouscích, opravdu je dost pálivý. Prý pomáhá i při nevolnosti, což by mohly zkusit nastávající maminky.
Některé čajovny mají k dispozici knížky a hry, aby se návštěvníci nenudili. Jako knihomol to velmi oceňuji. Příjemné místo, kde mi dovolí si číst. Zkuste to udělat v kavárně nebo dokonce v restauraci. Budou na vás možná koukat jako na exota. V čajovně je to normální.
Jednu věc jsem v čajovně ještě neokusila a okusit nemíním a to je vodní dýmka. Nevadí mi, když ji má někdo jiný, ale sama mám ke kouření takový odpor, že nejsem ochotná vzít tuto orientální vymoženost na milost. I když někdy velmi příjemně voní. Cigarety mi nevoní nikdy, ale s těmi se v čajovně nesetkáte. Což je mimochodem další velký klad.
Další příjemná věc je, že si v čajovně většinou můžete vybrat, jestli si sednete na nromální židli/křeslo ke stolu, nebo využijete vyvýšených stupínků s polštáři, kam se chodí bez bot a můžete si udělat pohodlí, třeba si i lehnout. Obzvlášť užitečné pro malé děti, které se na židli brzo začnou nudit. Pro děti je čajovna – aspoň podle mého názoru – vhodné prostředí. Nepodává se tam alkohol ani se tam nekouří. Stupínek s polštáři je dobrý na hraní a když děti ochutnají nějaký ten dobrý čaj – bez cukru, pochopí, že nemusí být každý nápoj sladký. Jen třeba dát pozorn na konvici s horkým čajem, aby ji na sebe to dítě nezvrhlo. Ale už jsem byla s dětmi v čajovně mnohokrát a vždycky stačilo upozornit, ty děti přece jen nejsou tak hloupé, aby to nepochopily. Nejmenší dítě, které jsme učili pít čaj, aby synovec ve věku 15 měsíců. Dostal i svoji mističku a když se pěkně posadil, nalili jsme mu do ní trochu (neslazeného) čaje. Jen mě napadá, že v některých rodinách se čaj dětem nedává. Aspoň ne ten pravý čaj. Ale i to má řešení: existují čaje jako je třeba roibos nebo ovocné čaje, které také obvykle na čajovém lístku bývají.   

Jak ušetřit na vanilkovém cukru

Vanilkový cukr se kupuje v takových malých pytlíčkách, není to ale pravá vanilka, je ovoněný syntetickou náhražkou ethylvanilinem. Je to kvůli ceně, pravá vanilka totiž dokáže stát třeba 60 Kč za jeden voňavý lusk. Přitom ale pravá vanilka je jemnější a určitě i zdravější.
Když vezmu jeden lusk vanilky a vložím ho do nádoby s cukrem, po pár dnech bude cukr navoněný a lusk můžu použít víckrát. Můžete také vanilku rozemlít (možná by to šlo v mlýnku na kávu?) nebo rozdrtit a přidat do cukru. Do buchet, kávy, nebo pudinku, můžu ho použít všude možně. A jak to bude vypadat s cenou? Výsledná cena je někde mezi 80 a 90 korunami za kilo.
Na internetu jsem našla cenu 7 Kč za dvacetigramový sáček vanilkového cukru. To je 350 Kč na kilo! To je teda pěkná drahota. To už se pak ta pravá vanilka opravdu vyplatí.