Každý
chce, aby mu to doma hezky vonělo. Vůně si spojujeme s čistotou a
s útulností domova, naopak nepříjemné připomínají zanedbanost a nečistotu.
Zdroje nepříjemných čichových vjemů nemusíme dlouho hledat - jsou to některé
potraviny (zelí, česnek, přepálený tuk), domácí zvířata, cigarety, nebo třeba
pachy z frekventované ulice, kudy jezdí spousta aut.
Vůně
se bohužel do našich domovů nedostávají tak snadno. Jen málokdo bydlí třeba na
samotě v lese, kde stačí otevřít okno a pustit si do domu čerstvý vzduch.
My, obyvatelé měst si musíme vypomáhat jinými prostředky.
V obchodech
s orientálním zbožím prodávají vonné tyčinky, které se zapálí a zatímco
doutnají a mění se v popel, naplňují vzduch exotickou vůní. Je třeba
vyzkoušet, které z těchto vůní vám budu vyhovovat, některé jsou silné až
moc a řadě lidí vadí. Astmatici a alergici si zřejmě potěšení z vonných
tyčinek také raději odepřou.
Místo
vonné tyčinky můžete použít voňavou svíčku. Některé jsou dost drahé, ale jsou
k dostání i malé a levné svíčky. Plamen svíčky také vytváří zvláštní skoro
tajemnou atmosféru.
Další
způsob, jak provonět prostor, je aromalampy. Funguje to tak, že se do
aromalapmy vloží čajová svíčka, která zahřívá malou nádržku s vodou a
několika kapkami voňavého olejíčku, takže vůně se uvolňuje postupně do vzduchu.
Taková aromalampa je zároveň také zajímavý bytový doplněk.
Chcete-li
se obejít bez živého ohně, použijte rostlinnou vonnou směs zvanou pout-pourri.
Jsou to sušené listy, plody nebo jiné části rostlin, které krásně voní a
umísťují se do prodyšných nádob a pytlíčků tak, aby se vůně z nich šířila
kolem. Rostlinnou směs si připravíte buď sami nasušením těch rostlin, jejichž
vůni máte rádi, nebo se také směsi dají i koupit. Proč nevyužít třeba sušené
pomerančové kůry, skořice, badyánu, fialek, růží nebo levandule? Slabou vůni
zesílíte i pomocí některého vonného olejíčku. Samozřejmě, že je naaranžujete do
nějaké pěkné nádoby, do košíčku, otevřené misky, nebo je nasypte do plátěného
pytlíčku, obháčkovaného krajkou a zavěste do šatníku na některé ramínko. Hustý
pytlík s uklidňujícími vůněmi můžete mít v ložnici blízko polštáře.
Směs
příjemně vonících květin, bylinek a koření můžete zašít také do kuchyňské
chňapky nebo do malého prostírání, na které si stavíte hrnek s čajem. Při
styku s teplem se bylinky znovu a znovu rozvoní.
Chcete-li
nějaký prostor provonět rychle, povařte bylinku nebo koření v horké vodě
na sporáku nebo v mikrovlnce.
středa 28. března 2012
Vajíčkománie
Poslední dobou se jedním z hlavních témat všech zpravodajství stala vajíčka. Je jich málo a jsou drahá. Jak jsme je dřív považovali za samozřejmost, tak teď je kupujeme méně a hledáme recepty bez vajíček. To vše je o to zajímavější, že jsou před námi velikonoce a ta se prostě bez vajíček neobejdou. Dokonce jsem na internetu četla článek o knihkupectví, kde ke každému nákupu nad 200 Kč dávají jako bonus 10 vajíček. Opravdu zajímavý marketingový tah.Napadá mě spíš, co to vypovídá o naší společnosti a o naší závislosti na zdrojích potravin. Vajíčka se prý dovážejí. Chápu to u banánů nebo ananasů, ale vajíčka? Někde jinde je prostě dokázali vyprodukovat levněji, Čechům se to nevyplatilo a tak se jejich tuzemská produkce omezila. Takhle nějak si to představuju. Jak se může vyplatit dovoz vajíček z ciziny, to nevím. Připadalo by mi logičtější, kdyby se vyplatilo kupovat vejce někde v nejbližším okolí. S růstem ceny vajíček stoupla i poptávka po nosnicích. Levně se dají koupit slepice z drůbežáren, které jsou pro velkoprodukci už neekonomické, ale na dvorku vám ještě klidně rok nebo dva snášet budou. A když už někdo těch pár slepiček má, nebo na ně má prostor, proč ne? V paneláku to tedy není nejšťastnější řešení, slepice jsou poněkud hlučná zvířata a chovat je v kleci na balkóně (to už jsem taky slyšela) je kruté vůči těm slepicím i vůči sousedům. Když stoupne produkce vajec (od soukromníků nebo drůbežáren, to je jedno), bude muset jít cena zas o něco dolů. Asi už ne na tu původní, ale přece jen klesne. A lidi – ti prozíraví a rozumní – si uvědomí, jak je závislost na dovozu nebepečná. Je pravda, že bychom neumřeli hlady, ani kdybychom žádná vajíčka neměli. ale hodně by to narušilo náš navyklý způsob života. Co bude příště? Už teď píšou o vepřovém. Bůhví, v čem ještě jsme závislí na dovozu. Proto si myslím, že podobné aféry, jako je vajíčkománie nás ještě čekají, i když možná ne v takovém měřítku. Asi si budeme muset zvyknout na to, že ceny potravin se hýbou. Ostatně u sezónní zeleniny už se to tak děje. Podobné zprávy ve mě vyvolávají chuť pořídit si –kromě zahrádky, kterou už mám – celé hospodářství, abych nebyla závislá na tom, co mi kdo odkud přiveze. Samozřejmě to neudělám, vím, že starat se o zvířata je mnohem náročnější, než o rostliny.
úterý 13. března 2012
Jak dostat na balkón co nejvíc rostlin?
Už jsem tu psala, že toho chci letos vypěstovat na bakóně mnohem víc, než loni. (Mimochodem loni jsem tam měla jen bylinky a jedno rajče. To nebude těžké překonat. )
Jenže kam to všechno dám? Poskládat všechny rostliny na zem vedle sebe nebo na starý stůl, který tam teď je, to asi nebude ono. Navíc na balkóně sušíme prádlo, takže zaskládat podlahu není moc dobrý nápad.
Nejlepší by bylo využít nějak těch stěn. Nejjednodušší by bylo popnout je hráškem nebo něčím podobným. Jenže já chci pěstovat i něco jiného, než je hrášek. Šlo by nějak umístit nádoby s rostlinami na stěny? Na internetu jsem viděla něco, co vypadalo jako velký kapsář z pevné fólie. V kapsách byla zemina a v ní rostliny. Nápad dobrý, ale asi taky drahý. Zkusila jsem hledat na internetu, něco jsem našla, ale jak jsem čekala, bylo to dražší, než by se mi líbilo. Napadá mě, jestli by šlo vytvořit nějakou kovovou síť nebo mříž, tu upevnit na zeď a na ni pak zavěšovat nádoby s rostlinami. To by taky asi nebylo nejlevnější. Leda možná kdyby měl člověk k dispozici kousek nějakého pletiva, zbytek z plotu nebo tak něco. A hlavně pevně přidělat ke stěně. Nádoby s rostlinami jsou dost těžké a rozhodně by se mi nelíbilo, kdyby mi celá ta konstrukce spadla. Tím spíš, pokud bych byla náhodou u toho.
V mém případě se nabízí možnost připevnit celou věc k hákům na věšení prádla,- které jsou zapuštěné do zdi a vypadají, že něco vydrží.
Nebo mě napadá další možnost – udělat dole něco jako nohy nebo opěrky, které by nesly váhu té kontrukce a pak by to riziko pádu bylo menší.
Trochu jsem se porozhlédla na internetu a objevila jsem vertikální zahrady. Nejsou tedy určené pro pěstování zeleniny, spíš je to dekorativní záležitost, která má ozelenit nudné plochy ve městě a ozelenit ho. Což je pro psychiku městského člověka určitě vlemi důležité. Jenže mě teď nejde o psychiku, mě jde o žaludek a o to, jak ho naplnit chutnou, vlastnoručně vypěstovanou zeleninou.
Ještě nad tím budu muset popřemýšlet, až zjistím víc nebo dostanu nějaký nápad, podělím se tady na blogu.
Jenže kam to všechno dám? Poskládat všechny rostliny na zem vedle sebe nebo na starý stůl, který tam teď je, to asi nebude ono. Navíc na balkóně sušíme prádlo, takže zaskládat podlahu není moc dobrý nápad.
Nejlepší by bylo využít nějak těch stěn. Nejjednodušší by bylo popnout je hráškem nebo něčím podobným. Jenže já chci pěstovat i něco jiného, než je hrášek. Šlo by nějak umístit nádoby s rostlinami na stěny? Na internetu jsem viděla něco, co vypadalo jako velký kapsář z pevné fólie. V kapsách byla zemina a v ní rostliny. Nápad dobrý, ale asi taky drahý. Zkusila jsem hledat na internetu, něco jsem našla, ale jak jsem čekala, bylo to dražší, než by se mi líbilo. Napadá mě, jestli by šlo vytvořit nějakou kovovou síť nebo mříž, tu upevnit na zeď a na ni pak zavěšovat nádoby s rostlinami. To by taky asi nebylo nejlevnější. Leda možná kdyby měl člověk k dispozici kousek nějakého pletiva, zbytek z plotu nebo tak něco. A hlavně pevně přidělat ke stěně. Nádoby s rostlinami jsou dost těžké a rozhodně by se mi nelíbilo, kdyby mi celá ta konstrukce spadla. Tím spíš, pokud bych byla náhodou u toho.
V mém případě se nabízí možnost připevnit celou věc k hákům na věšení prádla,- které jsou zapuštěné do zdi a vypadají, že něco vydrží.
Nebo mě napadá další možnost – udělat dole něco jako nohy nebo opěrky, které by nesly váhu té kontrukce a pak by to riziko pádu bylo menší.
Trochu jsem se porozhlédla na internetu a objevila jsem vertikální zahrady. Nejsou tedy určené pro pěstování zeleniny, spíš je to dekorativní záležitost, která má ozelenit nudné plochy ve městě a ozelenit ho. Což je pro psychiku městského člověka určitě vlemi důležité. Jenže mě teď nejde o psychiku, mě jde o žaludek a o to, jak ho naplnit chutnou, vlastnoručně vypěstovanou zeleninou.
Ještě nad tím budu muset popřemýšlet, až zjistím víc nebo dostanu nějaký nápad, podělím se tady na blogu.
Co potřebuju pro svoji balkónovou zahrádku
Rostliny potřebují půdu, přiměřeně tepla, světla a vody.
Zemina – koupená nebo odněkud přinesená. Koupená by měla být kvalitnější, ale stojí tak 3 Kč za litr, to se může při větší počtu rostlin docela prodražit. Navíc vám každý prodejce nejspíš bude tvrdit, že jí musíte po každé rostlině vyměnit. Když si zem přinesete ze zahrádky, mohlo by to fungovat. Nejspíš vám tam poroste i plevel, ale nebude ho tolik, aby se nedal snadno vytrhat. Asi bude potřeba i nějaké hnojení, nad tím se zatím raději nezamýšlím.
Nádoby na pěstování. Dají se samozřejmě koupit, hlavně když chcete nějaké hezčí. Kelímky od jogurtu nebo misky od masa taky můžou posloužit, jen je potřeba do nich udělat dirky na odtok vody. Osvědčilo se mi nahřát nad plamenem jehlu nebo jehlici a dírky udělat tím horkým kovem.
Když jsem nedávno vyhazovala pevný sáček od kávy, uvědomila jsem si, že i ten by se dal použít. Ustřižené a vymyté krabice od mléka. Pro malinké sazeničky by se dal využít plastový obal na vajíčka.
Světlo a teplo, to asi moc neovlivníte, to je spíš otázka toho, na kterou stranu je ten balkón orientovaný. Jižní balkón je hodně teplý, možná na některé rosltiny až moc. Severní má zase tepla a světla málo. Východní a západní strana by měly být něco jako zlatý střed. Myslím, že to není jen v těch světových stranách, určitě má vliv i poloha domu, jeho okolí, jak moc je zastíněný okolními budovami a stromy nebo jaký vítr tam vane. Spíš je to o tom zkusit, jak se čemu bude na vašem balkóně dařit. Ostatně na nově pořízené zahrádce taky vždycky nemusíte vědět, co poroste lépe a co hůř.
Voda – ta je zcela ve vaší kompetenci, aspoň tehdy, když máte nad balkónem střechu. Nároky rostlin na vodu se liší, ale asi žádná nechce úplně vyschnout ani stát ve vodě. Voda na zalévání je lepší odstátá nebo dešťová. Ledová voda přímo z vodovodu se asi vašim rostlinkám v letním vedru moc líbit nebude.
Zemina – koupená nebo odněkud přinesená. Koupená by měla být kvalitnější, ale stojí tak 3 Kč za litr, to se může při větší počtu rostlin docela prodražit. Navíc vám každý prodejce nejspíš bude tvrdit, že jí musíte po každé rostlině vyměnit. Když si zem přinesete ze zahrádky, mohlo by to fungovat. Nejspíš vám tam poroste i plevel, ale nebude ho tolik, aby se nedal snadno vytrhat. Asi bude potřeba i nějaké hnojení, nad tím se zatím raději nezamýšlím.
Nádoby na pěstování. Dají se samozřejmě koupit, hlavně když chcete nějaké hezčí. Kelímky od jogurtu nebo misky od masa taky můžou posloužit, jen je potřeba do nich udělat dirky na odtok vody. Osvědčilo se mi nahřát nad plamenem jehlu nebo jehlici a dírky udělat tím horkým kovem.
Když jsem nedávno vyhazovala pevný sáček od kávy, uvědomila jsem si, že i ten by se dal použít. Ustřižené a vymyté krabice od mléka. Pro malinké sazeničky by se dal využít plastový obal na vajíčka.
Světlo a teplo, to asi moc neovlivníte, to je spíš otázka toho, na kterou stranu je ten balkón orientovaný. Jižní balkón je hodně teplý, možná na některé rosltiny až moc. Severní má zase tepla a světla málo. Východní a západní strana by měly být něco jako zlatý střed. Myslím, že to není jen v těch světových stranách, určitě má vliv i poloha domu, jeho okolí, jak moc je zastíněný okolními budovami a stromy nebo jaký vítr tam vane. Spíš je to o tom zkusit, jak se čemu bude na vašem balkóně dařit. Ostatně na nově pořízené zahrádce taky vždycky nemusíte vědět, co poroste lépe a co hůř.
Voda – ta je zcela ve vaší kompetenci, aspoň tehdy, když máte nad balkónem střechu. Nároky rostlin na vodu se liší, ale asi žádná nechce úplně vyschnout ani stát ve vodě. Voda na zalévání je lepší odstátá nebo dešťová. Ledová voda přímo z vodovodu se asi vašim rostlinkám v letním vedru moc líbit nebude.
Balkónová zahrádka
Tak mi na balkóně začala rašit pažitka. Zůstala tam v květináči od podzimu, spíš kvůli mojí nepořádnosti než že by to byl záměr. Během zimy jsem ji párkrát zalila a před pár dny jsem si všimla, že mezi tím starým uschlým se objevily zelené špičky. Už jsou přes deset centimetrů dlouhé. Mám z toho velkou radost. Příroda už se probouzí, zase nám začne zahrádka a letos toho chci i na balkóně vypěstovat víc než dřív. Sice máme zahrádku, ale je to skoro dva kilometry a běhat tam kvůli petrželi do polévky, to asi nebudeme, že. Navíc mi ty prázdné balkóny připadají jako nevyužitá příležitost. V době, kdy kvalita zeleniny v obchodech nen nic moc, by přece bylo fajn si něco vlastnoručně vypěstovat.
Nevím, nakolik se to vyplatí finančně, asi to nebude až takový zázrak.
Ale vypadalo by to krásně, kdyby balkóny přetékaly zelení a vodili bychom tam návštěvy, abych se jim pochlubili, jak se nám vyvedly papriky nebo kolik jahod se urodilo na převislém jahodníku.
Zvlášť bych to doporučila v rodinách s dětmi. Kdyby si mohly sami pěstovat a trhat hrášek nebo ředkvičky, určitě by pak měly k zelenině daleko lepší vztah. A to je vklad na celý život.
Balkón se zdá jako malá plocha a taky je. Pokud nezačnete uvažovat i o těch svislých stěnách. Ty mají plochu docela slušnou a navíc jsou příznivě natočené směrem ke slunci, takže by se tam těm rostlinám mohlo dařit dobře.
Letos jsem si dala takové jarní nebo předjarní předsevzetí, že toho na balkóně vypěstuju co nejvíc.
Osvědčily se mi bylinky. Můžou být ze semínek, ale stejně tak je možné koupit už vzrostlé bylinky v supermarketu, přesadit a přitom rozdělit trsy na víc částí. Takhle můžete vytvořit několik truhlíků s více druhy bylinek a podělit se třeba s kamarádkami. Mojí oblíbenou bylinkou je už ta zmíněná pažitka. Na vařené brambory, na chleba nebo do pomazánek je skvělá, občas ji chodím dokonce jen tak uždibovat. Pak uvažuju o majoránce. Česká kuchyně se bez majoránky prakticky neobejde, dá se taky dobře sušit a můžete mít vlastní majoránku celou zimu. Zelená petrželka, tu chci taky. Raději tu hladkou než tu kadeřavou. Kadeřavá petržel je hezčí, ale ta hladká má intenzivnější chuť. Bazalka, ta se hodí k rajčatům. Viděla jsem ji i sušenou, ale to už asi nemá to aroma. Čerstvá je lepší. Rozmarýn a tymián jsou tradiční české bylinky, ale málokdo je umí používat. Což je škoda, je to další zdravé obohacení naší kuchyně. Meduňka, to je spíš léčivka, čaj z ní má uklidňující účinky a doporučuje se třeba před spaním. Máta, ta je taky dobrá na čaj. Pak mě ještě napadá saturejka, ta léčí problémy s nadýmáním a doporučuje se k luštěninám a dalším potravinám, které nás „nafukují“. Nejoblíbenější bylinkou mého partnera je libeček, ten bych taky měla vyzkoušet. Hodí se prakticky všude, kde je žádoucí masová příchuť. Říkávalo se mu maggi chudých. Dávám ho do polévek, k zelenině, při vaření brambor. Máme ho sice i na zahrádce, ale to nevadí. Na zimu ho můžu usušit a část třeba i rozdat.
Rajčata. Existují speciální zakrslé balkónové odrůdy, ale ty moc nechci. Loni jsem jeden takový keřík měla, byl pořád malý, vyplodil několik drobných rajčátek a to bylo všechno. Přitom obyčejné rajče nemusí dorůstat do příliš velkých rozměrů. Na zahrádce je taky zaštipujeme, aby nebylo příliš vysoké nebo husté. Takže si takové pořídím i na balkón. Prý vyžaduje nádobu minimálně 30 hlubokou a 40 v průměru. To by neměl být problém. Rajčatům svědčí teplo (toho budou mít na našem jižním balkóně dost), ale nemají rády vlhko, proto se taky zalévají ke kořenům, ne na list. Na balkóně zapuštěném do domu a tedy se střechou by jim žádný déšť vadit neměl. Chci si koupit sazeničky různých odrůd. Chutnají mi i ta žlutá rajčata, která jsou v obchodech málokdy.
Papriky jsou teplomilné, dávají se spíš do skleníků, ale na našem jižním balkóně by se jim taky mohlo dařit dobře. Ty si taky koupím, nebudu je pěstovat ze semen.
Teď jsem si vzpomněla na to, že jsem někde viděla návod na pěstování brambor na balkóně. Asi to nebude nějaká bůhvíjaká úroda, ale zato by se tak daly získat brambory dost brzo. Na balkóně jsou chráněnnější před ranními mrazíky, takže se dají vypěstovat už v době, kdy jsou rané brambory v obchodech drahé.
Tohle všechno má ale ještě čas do dubna nebo do května. Zatím se musíme smířit, s nějakou odolnější zeleninou. A taky takovou, která nemá příliš hluboké kořeny. Třeba salát nebo ředkvičky, ty by dokonce mohly být pěstovány společně. Mojí oblíbenou zeleninou je špenát. Mám ho ráda zasyrova, dá se přidat do salátu nebo jako ozdoba k jídlu. Nebo taková slaná roláda se šunkou a špenátem, to bych si dala s chutí.
Určitě dám taky hrášek. Může se pnout po stěně a přemýšlím, jestli by mu vadilo kdyby visel dolu. Prostě mi místo nahoru rostl dolu. Čerstvý hrášek mám taky moc ráda. Prý ho mají v oblibě skoro všechny děti. Jen nevím, jestli je to kvůli chuti, nebo proto, že je baví vylupovat ty hezké zelené kuličky. Když jsem byla malá, měla ho na zahrádce moje babička a vzpomínám si, že jsme ho se sestrou opravdu milovaly.
V zahradnictvích se určitě objeví taky převislé jahody. Zkusila jsem je jen jednou a nepřežily u mě, ale to mohlo být klidně způsobeno tím, že jsem si je objednávala poštou a že jim to cestování od dodavatele neudělalo dobře. Taky bych mohla prostě jen vydlouhnout sazeničku měsíčních jahod na zahrádce. Máme jich tam dost, tak uvidím. Loni jsme naši plochu pro pěstování zahradních jahod dost rozšířili, takže letos doufám v docela velkou úrodu. Vedle toho se těch pár jahůdek z balkónu zdá jak nic.
Ještě je jedna věc, kterou bych ráda pěstovala a to jsou žampióny nebo jiné jedlé houby. Zkoušela jsem dát na zahrádku do pařezu hlívu ústřičnou, pár plodnic jsem sklidila, ale rozhodně méně, než jsem čekala. Nicméně hlíva je zřejmě v pařezu pořád, takže něco snad ještě vyroste.
Žampióny se dají koupit už naočkované v substrátu, ale viděla jsem je jen na internetu a nechce se mi je objednávat. Leda kdybych si toho objednala víc. Těch jedlých hub, které internetové obchody nabízejí, je víc, mohla bych vyzkoušet i nějakou novinku. Třeba šítake (sii-take), to je prý hotový zázrak pro naše zdraví. Kdyby ještě k tomu byla i dobrá, co víc by si člověk mohl přát?
No, plány mám velkorysé. Začnu tím, že koupím zeminu, prohlédnu svoje zásoby semínek a dám dohromady nějaké nádoby pro pěstování. Kupovat je nemusím, misky od masa nebo kelímky od jogurtu neudělají velkou parádu, ale za to jistě udělají dobrou službu.
Nevím, nakolik se to vyplatí finančně, asi to nebude až takový zázrak.
Ale vypadalo by to krásně, kdyby balkóny přetékaly zelení a vodili bychom tam návštěvy, abych se jim pochlubili, jak se nám vyvedly papriky nebo kolik jahod se urodilo na převislém jahodníku.
Zvlášť bych to doporučila v rodinách s dětmi. Kdyby si mohly sami pěstovat a trhat hrášek nebo ředkvičky, určitě by pak měly k zelenině daleko lepší vztah. A to je vklad na celý život.
Balkón se zdá jako malá plocha a taky je. Pokud nezačnete uvažovat i o těch svislých stěnách. Ty mají plochu docela slušnou a navíc jsou příznivě natočené směrem ke slunci, takže by se tam těm rostlinám mohlo dařit dobře.
Letos jsem si dala takové jarní nebo předjarní předsevzetí, že toho na balkóně vypěstuju co nejvíc.
Osvědčily se mi bylinky. Můžou být ze semínek, ale stejně tak je možné koupit už vzrostlé bylinky v supermarketu, přesadit a přitom rozdělit trsy na víc částí. Takhle můžete vytvořit několik truhlíků s více druhy bylinek a podělit se třeba s kamarádkami. Mojí oblíbenou bylinkou je už ta zmíněná pažitka. Na vařené brambory, na chleba nebo do pomazánek je skvělá, občas ji chodím dokonce jen tak uždibovat. Pak uvažuju o majoránce. Česká kuchyně se bez majoránky prakticky neobejde, dá se taky dobře sušit a můžete mít vlastní majoránku celou zimu. Zelená petrželka, tu chci taky. Raději tu hladkou než tu kadeřavou. Kadeřavá petržel je hezčí, ale ta hladká má intenzivnější chuť. Bazalka, ta se hodí k rajčatům. Viděla jsem ji i sušenou, ale to už asi nemá to aroma. Čerstvá je lepší. Rozmarýn a tymián jsou tradiční české bylinky, ale málokdo je umí používat. Což je škoda, je to další zdravé obohacení naší kuchyně. Meduňka, to je spíš léčivka, čaj z ní má uklidňující účinky a doporučuje se třeba před spaním. Máta, ta je taky dobrá na čaj. Pak mě ještě napadá saturejka, ta léčí problémy s nadýmáním a doporučuje se k luštěninám a dalším potravinám, které nás „nafukují“. Nejoblíbenější bylinkou mého partnera je libeček, ten bych taky měla vyzkoušet. Hodí se prakticky všude, kde je žádoucí masová příchuť. Říkávalo se mu maggi chudých. Dávám ho do polévek, k zelenině, při vaření brambor. Máme ho sice i na zahrádce, ale to nevadí. Na zimu ho můžu usušit a část třeba i rozdat.
Rajčata. Existují speciální zakrslé balkónové odrůdy, ale ty moc nechci. Loni jsem jeden takový keřík měla, byl pořád malý, vyplodil několik drobných rajčátek a to bylo všechno. Přitom obyčejné rajče nemusí dorůstat do příliš velkých rozměrů. Na zahrádce je taky zaštipujeme, aby nebylo příliš vysoké nebo husté. Takže si takové pořídím i na balkón. Prý vyžaduje nádobu minimálně 30 hlubokou a 40 v průměru. To by neměl být problém. Rajčatům svědčí teplo (toho budou mít na našem jižním balkóně dost), ale nemají rády vlhko, proto se taky zalévají ke kořenům, ne na list. Na balkóně zapuštěném do domu a tedy se střechou by jim žádný déšť vadit neměl. Chci si koupit sazeničky různých odrůd. Chutnají mi i ta žlutá rajčata, která jsou v obchodech málokdy.
Papriky jsou teplomilné, dávají se spíš do skleníků, ale na našem jižním balkóně by se jim taky mohlo dařit dobře. Ty si taky koupím, nebudu je pěstovat ze semen.
Teď jsem si vzpomněla na to, že jsem někde viděla návod na pěstování brambor na balkóně. Asi to nebude nějaká bůhvíjaká úroda, ale zato by se tak daly získat brambory dost brzo. Na balkóně jsou chráněnnější před ranními mrazíky, takže se dají vypěstovat už v době, kdy jsou rané brambory v obchodech drahé.
Tohle všechno má ale ještě čas do dubna nebo do května. Zatím se musíme smířit, s nějakou odolnější zeleninou. A taky takovou, která nemá příliš hluboké kořeny. Třeba salát nebo ředkvičky, ty by dokonce mohly být pěstovány společně. Mojí oblíbenou zeleninou je špenát. Mám ho ráda zasyrova, dá se přidat do salátu nebo jako ozdoba k jídlu. Nebo taková slaná roláda se šunkou a špenátem, to bych si dala s chutí.
Určitě dám taky hrášek. Může se pnout po stěně a přemýšlím, jestli by mu vadilo kdyby visel dolu. Prostě mi místo nahoru rostl dolu. Čerstvý hrášek mám taky moc ráda. Prý ho mají v oblibě skoro všechny děti. Jen nevím, jestli je to kvůli chuti, nebo proto, že je baví vylupovat ty hezké zelené kuličky. Když jsem byla malá, měla ho na zahrádce moje babička a vzpomínám si, že jsme ho se sestrou opravdu milovaly.
V zahradnictvích se určitě objeví taky převislé jahody. Zkusila jsem je jen jednou a nepřežily u mě, ale to mohlo být klidně způsobeno tím, že jsem si je objednávala poštou a že jim to cestování od dodavatele neudělalo dobře. Taky bych mohla prostě jen vydlouhnout sazeničku měsíčních jahod na zahrádce. Máme jich tam dost, tak uvidím. Loni jsme naši plochu pro pěstování zahradních jahod dost rozšířili, takže letos doufám v docela velkou úrodu. Vedle toho se těch pár jahůdek z balkónu zdá jak nic.
Ještě je jedna věc, kterou bych ráda pěstovala a to jsou žampióny nebo jiné jedlé houby. Zkoušela jsem dát na zahrádku do pařezu hlívu ústřičnou, pár plodnic jsem sklidila, ale rozhodně méně, než jsem čekala. Nicméně hlíva je zřejmě v pařezu pořád, takže něco snad ještě vyroste.
Žampióny se dají koupit už naočkované v substrátu, ale viděla jsem je jen na internetu a nechce se mi je objednávat. Leda kdybych si toho objednala víc. Těch jedlých hub, které internetové obchody nabízejí, je víc, mohla bych vyzkoušet i nějakou novinku. Třeba šítake (sii-take), to je prý hotový zázrak pro naše zdraví. Kdyby ještě k tomu byla i dobrá, co víc by si člověk mohl přát?
No, plány mám velkorysé. Začnu tím, že koupím zeminu, prohlédnu svoje zásoby semínek a dám dohromady nějaké nádoby pro pěstování. Kupovat je nemusím, misky od masa nebo kelímky od jogurtu neudělají velkou parádu, ale za to jistě udělají dobrou službu.
První semínka mám v zemi
Před týdnem – když se trochu oteplilo – jsme vyrazili zkontrolovat zahrádku. Už obhlížíme semínka, vymýšlíme, kam co přijde, koupili jsme fóliák a vůbec už se nemůžeme dočkat.
Při kontrole semínek jsem zjistila, že jich máme nějak hodně a tak jsem nevydržela a některá jsem už nasela do země. Dost brzo. Dala jsem tam špenát, salát, mrkev a hrášek. Přece jen by měly mít nějakou odolnost a navíc mám toho osiva tolik, že ho stejně nespotřebuju. Takže jsem prohlásila, že je úplně jedno, jestli ztratí klíčivost v sáčku nebo zmrznou a nasypala jsem je do země.
Nemůžu se dočkat první jarní zeleniny. U nás na zahrádce to bývá chřest. Kdybychom měli skleník, mohli bychom mít i brzký salát, ale skleník nemáme a mít nebudeme, protože ho není kam umístit. Další zeleninou, na kterou se těším, je špenát. Pro nemusí vyrůst nijak moc, stačí aby měl pár listů na oždibování.
Na víkend už nám meteorologové slibují teplé počasí, dokonce by prý mohlo být ž dvacet stupňů. To už by mohla být první letošní grilovačka. Nebo aspoň opékání buřtíků nad ohýnkem. Nejsem sice žádný milovník uzenin, ale mám hrozně ráda, když si uděláme oheň a něco dobrého si na něm připravíme.
Při kontrole semínek jsem zjistila, že jich máme nějak hodně a tak jsem nevydržela a některá jsem už nasela do země. Dost brzo. Dala jsem tam špenát, salát, mrkev a hrášek. Přece jen by měly mít nějakou odolnost a navíc mám toho osiva tolik, že ho stejně nespotřebuju. Takže jsem prohlásila, že je úplně jedno, jestli ztratí klíčivost v sáčku nebo zmrznou a nasypala jsem je do země.
Nemůžu se dočkat první jarní zeleniny. U nás na zahrádce to bývá chřest. Kdybychom měli skleník, mohli bychom mít i brzký salát, ale skleník nemáme a mít nebudeme, protože ho není kam umístit. Další zeleninou, na kterou se těším, je špenát. Pro nemusí vyrůst nijak moc, stačí aby měl pár listů na oždibování.
Na víkend už nám meteorologové slibují teplé počasí, dokonce by prý mohlo být ž dvacet stupňů. To už by mohla být první letošní grilovačka. Nebo aspoň opékání buřtíků nad ohýnkem. Nejsem sice žádný milovník uzenin, ale mám hrozně ráda, když si uděláme oheň a něco dobrého si na něm připravíme.
pondělí 5. března 2012
Voňavý domov
Každý chce, aby mu to doma hezky vonělo. Vůně si spojujeme s čistotou a s útulností domova, naopak nepříjemné připomínají zanedbanost a nečistotu. Zdroje nepříjemných čichových vjemů nemusíme dlouho hledat - jsou to některé potraviny (zelí, česnek, přepálený tuk), domácí zvířata, cigarety, nebo třeba pachy z frekventované ulice, kudy jezdí spousta aut.
Vůně se bohužel do našich domovů nedostávají tak snadno. Jen málokdo bydlí třeba na samotě v lese, kde stačí otevřít okno a pustit si do domu čerstvý vzduch. My, obyvatelé měst si musíme vypomáhat jinými prostředky.
V obchodech s orientálním zbožím prodávají vonné tyčinky, které se zapálí a zatímco doutnají a mění se v popel, naplňují vzduch exotickou vůní. Je třeba vyzkoušet, které z těchto vůní vám budu vyhovovat, některé jsou silné až moc a řadě lidí vadí. Astmatici a alergici si zřejmě potěšení z vonných tyčinek také raději odepřou.
Místo vonné tyčinky můžete použít voňavou svíčku. Některé jsou dost drahé, ale jsou k dostání i malé a levné svíčky. Plamen svíčky také vytváří zvláštní skoro tajemnou atmosféru.
Další způsob, jak provonět prostor, je aromalampy. Funguje to tak, že se do aromalapmy vloží čajová svíčka, která zahřívá malou nádržku s vodou a několika kapkami voňavého olejíčku, takže vůně se uvolňuje postupně do vzduchu. Taková aromalampa je zároveň také zajímavý bytový doplněk.
Chcete-li se obejít bez živého ohně, použijte rostlinnou vonnou směs zvanou pout-pourri. Jsou to sušené listy, plody nebo jiné části rostlin, které krásně voní a umísťují se do prodyšných nádob a pytlíčků tak, aby se vůně z nich šířila kolem. Rostlinnou směs si připravíte buď sami nasušením těch rostlin, jejichž vůni máte rádi, nebo se také směsi dají i koupit. Proč nevyužít třeba sušené pomerančové kůry, skořice, badyánu, fialek, růží nebo levandule? Slabou vůni zesílíte i pomocí některého vonného olejíčku. Samozřejmě, že je naaranžujete do nějaké pěkné nádoby, do košíčku, otevřené misky, nebo je nasypte do plátěného pytlíčku, obháčkovaného krajkou a zavěste do šatníku na některé ramínko. Hustý pytlík s uklidňujícími vůněmi můžete mít v ložnici blízko polštáře.
Směs příjemně vonících květin, bylinek a koření můžete zašít také do kuchyňské chňapky nebo do malého prostírání, na které si stavíte hrnek s čajem. Při styku s teplem se bylinky znovu a znovu rozvoní.
Chcete-li nějaký prostor provonět rychle, povařte bylinku nebo koření v horké vodě na sporáku nebo v mikrovlnce.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)