O víkendu jsem navštívila další čajovnu a přidala tak další položku do mé pomyslné sbírky čajoven. Je to čajovna Daruma, která sídlí v ulici Na Moráni blízko Karlova náměstí v Praze. Vůbec jsem o ní nevěděla, ale míjela jsem ji cestou někam jinam, takže pak jsem se vrátila.
Neobvyklé jméno Daruma pochází od buddhistického mnicha, který se zasloužil o velký rozkvět buddhismu v Číně a je spojen i s chrámem Šao-lin, který dnes známe hlavně kvůli bojovému umění.
S tímto mnichem a klášterem se pojí i následující legenda:
Daruma na své pouti po Číně došel ke klášteru Šao-lin, ale mniši jej nechtěli vpustit na posvátnou půdu. Začal tedy meditovat u nedaleké skály a meditoval bez spánku devět let, ale pak usnul. Když se probudil, uřízl si oční víčka, aby ho spánek už nikdy nepřemohl. Odhodil je do trávy a z nich prý vyrostl čajovník. Nápoj z jeho listů pomáhá proti únavě a spánku.
Mniši z kláštera byli přesvědčeni jeho odhodláním a vpustili ho do kláštera. Daruma se později stal představeným kláštera, vedl mnichy k meditaci a naučil je také speciální cvičení k posílení těla, které se později stalo základem šao-linského bojového umění.
Daruma je ale taky výraz pro sošku, která dodnes hraje roli v japonské kultuře. Když chcete, aby se vám splnilo nějaké velké přání, koupíte si ji a umístíte ji na nějaké důležité místo v bytě. V japonských obydlích existují oltáříky, my nic takového většinou nemáme, takže prostě vybereme místo, které považujeme za význačné. Soška se prodává se nevybarvenýma očima. Vyslovíte svoje přání a vybarvíte mu jedno oko. Do roka by vám Daruma měl přání splnit. Pak mu vybarvíte i druhé oko a odnesete ho do chrámu, protože už svůj účel splnil, takže si zaslouží odpočinek na posvátném místě.
Čajovna je stejně příjemné místo, jako kterákoliv jiná čajovna. Zatím jsem ani nepoznala čajovnu, kde by se mi nelíbilo. K dispozici jsou jak stoly k sezení, tak stupínek, kde si sundáte boty a můžete se povalovat na polštářích, což zejména děti jistě ocení. Nezvyklé pro mě bylo, že jsou tu i vysoké stoly, podobně jako třeba v restauraci, takže je možné na nich jíst pohodlněji než u nízkých stolků, které se obvykle v čajovnách vyskytují. Ocení to také majitelé noteboků nebo studenti, kteří chodí do čajovny pracovat nebo studovat. Čaj si můžete dát i na vnitřním dvorku, ale prý se tam neobsluhuje. To by mi tak nevadilo, ale usadila jsem se raději uvnitř.
Neobvyklé bylo dál to, že tu obsluhují dívky, ve většině čajoven jinak pracují muži.
Dala jsem si svůj oblíbený oolong s ženšenem a k němu sladkou chalvu. Obojí dobré.
A k tomu jsem si vybrala z poličky plné časopisů. To je další věc, kterou mám na čajovnách ráda – většinou tam najdete místo, kde jsou buď hry nebo časopisy a knížky. Takže když tam přijdete sami, nepřipadáte si hloupě, prostě si k čaji vezmete něco ke čtení a užijete si klidnou chvíli.
Takže moje pomyslná sbírka čajoven se rozrostla o jednu další.
Žádné komentáře:
Okomentovat