Cukroví

Vánoce bez cukroví, to by asi nebylo ono, zvlášť když ho máte rádi a jste na ně zvyklí. Ale napéct, to zabere spoustu času a kdo ho dneska má nadbytek?

Jsem na tom stejně. Něco mám, něco nepečeného ještě vyrobím, ale pořád ve mně zůstává ten pocit, že by ho mělo být víc. Mohla bych si ho koupit, ale jednak je dost drahé, jednak ani nemusí být příliš dobré. Nejlepší by bylo, kdybych mohla koupit cukroví od někoho, koho znám, vím, že to nešidí a že mi jeho/její cukroví chutná. Kdysi jsem takhle třeba kupovala vynikající cukroví od maminky své kamarádky. Sama bych je tak dobré nikdy neudělala. Možná máte ve svém okolí někoho, kdo skvěle peče a kdo by za nějakou tu korunu napekl i pro vás. Třeba maminku na mateřské, schopnou důchodkyni nebo kamarádku, o které vím, že pečení cukroví miluje.

Když o tom tak přemýšlím, nevadí mi tolik cena kupovaného cukroví, ale spíš ta nejistá kvalita, kdy nevím, jestli bude dobré, jestli byl použitý tuk kvalitní, totéž s oříšky apod.

Další možnost je napéct sama, ale ne úplně sama. Zapojit do toho i rodinu. Obvykle dávám chlapům na starost vypracování těsta. Přece jen to chce trochu síly a oni jí mají víc, než já. Navíc mi připadá, že jim to i docela lichotí, když dávám najevo, že je v tomto směru oceňuju.

Děti jsou zase dobré na vykrajování a přendavání na plech. A to už i dost malé děti, třeba tříleté. Navíc je máte pod dozorem a ony jsou šťastné, že jsou ve vaší společnosti a že je necháte dělat tak „dospělou“ činnost.

Další možnost je péct s kamarádkami. Čas to sice asi moc neušetří, ale zato ho to dost zkvalitní. Když se sejdete v kuchyni, při práci si můžete popovídat, otevřít si k tomu třeba i lahvinku vína a místo nudného pečení se z toho stane příjemný večer.

Když to nevyjde s kamarádkami nebo se s nimi neshodnete a chcete si píci po svém, pak ještě pořád můžete najít šikovnou dívku třeba v sousedství, která vám za nějaký ten peníz při pečení pomůže. Budete to mít rychleji, podle svého a přitom vás to vyjde levněji, než cukroví kupované.

Největší problém, který totiž – podle mého názoru – je při pečení cukroví i dalších pracnějších kuchařských činnostech,  je nuda. Ruce jsou zaměstnané, ale hlava ne. Když jste v kuchyni samy, nemáte si ani s kým popovídat. Proto má spousta žen v kuchyni televizi nebo aspoň rádio. Alternativou je počítač, na kterém si pustíte hudbu, film nebo video.

Na poslední chvíli se dá dělat cukroví nepečené, které je navíc dost rychlé, protože nemusíte hlídat troubu. Různé ty čokoládové nebo kokosové kuličky, vosí hnízda a podobně.

Abych měla cukroví pestřejší a barevnější, přidávám do něj i kupované sušenky a bonbóny. Když koupím kilovou krabici želé bonbónů a nasypu je mezi cukroví, můžu si být jistá, že zmizí nejrychleji. Přitom neobsahují cukr a stojí cca 70 Kč za kilogram.

Sušené ovoce, třeba i namočené v rozpuštěné čokoládě, to je taky řešení.  Ořechy jsou zdravé, k vánocům patří, ale asi málokoho napadne nasypat je (vyloupané!) na mísu společně s cukrovím. Když jsou ve skořápce na míse s ovoce, tak si jich nikdo skoro nevšimne, ale z tácu s cukrovím mizí docela rychle.

Občas přisypu k cukroví i kupované sušenky, ty, které máme rádi. Obvykle jsou levnější, než kupované cukroví,navíc je znám a kupuju jen ty, které nám chutnají. Je to takové řešení na poslední chvíli.

Aby na stole nebylo jen samé sladké, kupuju taky slané pečivo. Brambůrky nebo křupky naštěstí můžeme koupit bez toho, že bychom dostali nálepku „špatné hospodyně“, která na vánoce nepeče. Naopak, obvykle s nimi uděláme rodině radost. A vyrovnáme tak to velké množství sladkého něčím slaným.