Vyplatí se pěstování na balkóně?

Koupila jsem sazenice rajčat (9 Kč), paprik (15 Kč), plastové nádoby, misky, zeminu, bambusovou oporu. Jedna rostlina se vším všudy mě přišla odhadem na 70 Kč. Vyplatí se to vůbec?

Myslím, že ano. Jednak to šlo levněji, zemina a rovné klacky se dají přnést z přírody. Květináče a misky se používají opakovaně, vydrží několik let, takže se ta cena taky rozloží. Šlo by snížit i náklady na sazenice, kdybych si je vypěstovala sama, ale když jsem viděla ty krásné vzrostlé rostliny v zahradnictví, tak mi to připadá jako zbytečné. Tak pěkné bych je stejně asi neměla, nemám na ně příliš dobré podmínky. V bytě by byly nejspíš vytáhlé a skleník nevlastním.

Další otázka je, jakou úrodu můžu čekat. Rajčata v nádobě nejspíš nebudou mít tolik živin, kolik by měly na zahradě, zase jim ale nehrozí tolik zima, protože na balkóně jsou v závětří a je tam tepleji, než na volném záhoně. Loni jsem měla malé keříkové rajče, vyrostlo mi sedm malých žlutých rajčátek a bylo po úrodě. Proto jsem si letos koupila ty obyčejné zahradní. Na balkón se snadno vejdou, zas tak vysoká nejsou, navíc se rajčata zaštipují, takže je nechám vyrůst jen tak, jak budu chtít.

S bylinkami jsou ty počty trochu jiné. Nepěstuju je ze zemínek, ale koupím si rostlinky v supermarketu. Mívají je v oddělení zeleniny a jsou určené k přímé spotřebě. Když je přesadíte do větší nádoby, můžete je pěstovat třeba celé léto. A celé léto mít přísun čerstvých bylinek na vaření. Dají se i nasušit nebo zmrazit.  Přes zimu ale asi nevydrží. Ty bylinky bývají v nádobě dost nahusto, takže je možné je i rozdělit na dvě nebo tři části, takže se můžete podělit s kamarádkou nebo kolegyní.

Farmářské trhy

V posledních dvou letech se velmi rozmohly farmářské trhy a já tomu trendu fandím. Farmářské trhy jsou podle mě výrazem toho, že je mezi námi dost lidí, kteří už se nespokojují s mizernou kvalitou potravin ze supermarketů, ale chtějí si aspoň občas koupit taky kvalitní jídlo. Druhá věc je, že nákupem na farmářském trhu podporujete nějakého českého producenta, výrobce nebo zemědělce.
Nedávno se u nás objevil nedostatek vajec. Ukázalo se, že jsme vlastně na dovozu vajec závislí, že nejsme schopni jich vyprodukovat dostatek. Takže taková základní potravina, bez které se česká kuchyně neobejde a my je dovážíme. Předpokládám, že pro mnoho chovatelů, i těch, kteří mají slepice jen pro svou potřebu, zvýší počet slepic a že se produkce vajec – českých vajec z českých chovů – zase zvýší.
Spíš mě napadá, v čem ještě jsme nesoběstační. Loni nebo předloni to byl česnek. Vozilo se cosi bez chuti a zápachu z Číny. Chápu, že banány nebo citróny se u nás pěstovat nedají, ale u plodin, které jsou v našich klimatických podmínkách doma, u těch mi to přijde divné a nelíbí se mi to.
Jsou mi sympatické snahy vypěstovat si svoje jídlo u nás a také podpořit někoho, kdo to dělá poctivě. Když chodíte na farmářské trhy pravidelně, najdete si tam ty svoje oblíbené prodejce. A ti si přece jen rozmyslí šidit svoje zákazníky, když se s nimi setkávají osobně.

Kopřivové omeletky

radičním velikonočním jídlem je velikonoční nádivka, do které se mají přidávat také mladé kopřivy. Nabízím vám receptík na jednodušší jídlo a to jsou kopřivové omeletky.

Potřebujeme samozřejmě kopřivy, buď listy nebo celé špičky rostlin, nabírané někde v relativně čisté přírodě, nikoliv u silnice nebo v parku, kam se chodí venčit pejskové. Abych se od kopřiv nepopálila, stříhám je malými nůžkami, těmi je pak i vezmu jakoby to byla pinzeta a vložím do plátěného pytlíku. Doma je pak spařím vřelou vodou a tím přestanou pálit úplně.

Spařené a pokrájené kopřivy rozkvedlám s vajíčkem, osolím, opepřím, a na pánvičce nebo v lívanečníku smažím malé placičky. Jedí se ještě teplé.

Kopřivy se dají nahradit i listovým špenátem( ten se spařovat nemusí). Pokud máte rádi barevné jídlo, přidejte do vajíček ještě na malé kostičky nakrájenou červenou papriku.

Voňavý domov

Každý
chce, aby mu to doma hezky vonělo. Vůně si spojujeme s čistotou a
s útulností domova, naopak nepříjemné připomínají zanedbanost a nečistotu.
Zdroje nepříjemných čichových vjemů nemusíme dlouho hledat - jsou to některé
potraviny (zelí, česnek, přepálený tuk), domácí zvířata, cigarety, nebo třeba
pachy z frekventované ulice, kudy jezdí spousta aut.
Vůně
se bohužel do našich domovů nedostávají tak snadno. Jen málokdo bydlí třeba na
samotě v lese, kde stačí otevřít okno a pustit si do domu čerstvý vzduch.
My, obyvatelé měst si musíme vypomáhat jinými prostředky.
V obchodech
s orientálním zbožím prodávají vonné tyčinky, které se zapálí a zatímco
doutnají a mění se v popel, naplňují vzduch exotickou vůní. Je třeba
vyzkoušet, které z těchto vůní vám budu vyhovovat, některé jsou silné až
moc a řadě lidí vadí. Astmatici a alergici si zřejmě potěšení z vonných
tyčinek také raději odepřou.
Místo
vonné tyčinky můžete použít voňavou svíčku. Některé jsou dost drahé, ale jsou
k dostání i malé a levné svíčky. Plamen svíčky také vytváří zvláštní skoro
tajemnou atmosféru.
Další
způsob, jak provonět prostor, je aromalampy. Funguje to tak, že se do
aromalapmy vloží čajová svíčka, která zahřívá malou nádržku s vodou a
několika kapkami voňavého olejíčku, takže vůně se uvolňuje postupně do vzduchu.
Taková aromalampa je zároveň také zajímavý bytový doplněk.
Chcete-li
se obejít bez živého ohně, použijte rostlinnou vonnou směs zvanou pout-pourri.
Jsou to sušené listy, plody nebo jiné části rostlin, které krásně voní a
umísťují se do prodyšných nádob a pytlíčků tak, aby se vůně z nich šířila
kolem. Rostlinnou směs si připravíte buď sami nasušením těch rostlin, jejichž
vůni máte rádi, nebo se také směsi dají i koupit. Proč nevyužít třeba sušené
pomerančové kůry, skořice, badyánu, fialek, růží nebo levandule? Slabou vůni
zesílíte i pomocí některého vonného olejíčku. Samozřejmě, že je naaranžujete do
nějaké pěkné nádoby, do košíčku, otevřené misky, nebo je nasypte do plátěného
pytlíčku, obháčkovaného krajkou a zavěste do šatníku na některé ramínko. Hustý
pytlík s uklidňujícími vůněmi můžete mít v ložnici blízko polštáře.
Směs
příjemně vonících květin, bylinek a koření můžete zašít také do kuchyňské
chňapky nebo do malého prostírání, na které si stavíte hrnek s čajem. Při
styku s teplem se bylinky znovu a znovu rozvoní.
Chcete-li
nějaký prostor provonět rychle, povařte bylinku nebo koření v horké vodě
na sporáku nebo v mikrovlnce.

Vajíčkománie

Poslední dobou se jedním z hlavních témat všech zpravodajství stala vajíčka. Je jich málo a jsou drahá. Jak jsme je dřív považovali za samozřejmost, tak teď je kupujeme méně a hledáme recepty bez vajíček. To vše je o to zajímavější, že jsou před námi velikonoce a ta se prostě bez vajíček neobejdou. Dokonce jsem na internetu četla článek o knihkupectví, kde ke každému nákupu nad 200 Kč dávají jako bonus 10 vajíček. Opravdu zajímavý marketingový tah.Napadá mě spíš, co to vypovídá o naší společnosti a o naší závislosti na zdrojích potravin. Vajíčka se prý dovážejí. Chápu to u banánů nebo ananasů, ale vajíčka? Někde jinde je prostě dokázali vyprodukovat levněji, Čechům se to nevyplatilo a tak se jejich tuzemská produkce omezila. Takhle nějak si to představuju. Jak se může vyplatit dovoz vajíček z ciziny, to nevím. Připadalo by mi logičtější, kdyby se vyplatilo kupovat vejce někde v nejbližším okolí. S růstem ceny vajíček stoupla i poptávka po nosnicích. Levně se dají koupit slepice z drůbežáren, které jsou pro velkoprodukci už neekonomické, ale na dvorku vám ještě klidně rok nebo dva snášet budou. A když už někdo těch pár slepiček má, nebo na ně má prostor, proč ne? V paneláku to tedy není nejšťastnější řešení, slepice jsou poněkud hlučná zvířata a chovat je v kleci na balkóně (to už jsem taky slyšela) je kruté vůči těm slepicím i vůči sousedům. Když stoupne produkce vajec (od soukromníků nebo drůbežáren, to je jedno), bude muset jít cena zas o něco dolů. Asi už ne na tu původní, ale přece jen klesne. A lidi – ti prozíraví a rozumní – si uvědomí, jak je závislost na dovozu nebepečná. Je pravda, že bychom neumřeli hlady, ani kdybychom žádná vajíčka neměli. ale hodně by to narušilo náš navyklý způsob života. Co bude příště? Už teď píšou o vepřovém. Bůhví, v čem ještě jsme závislí na dovozu. Proto si myslím, že podobné aféry, jako je vajíčkománie nás ještě čekají, i když možná ne v takovém měřítku. Asi si budeme muset zvyknout na to, že ceny potravin se hýbou. Ostatně u sezónní zeleniny už se to tak děje. Podobné zprávy ve mě vyvolávají chuť pořídit si –kromě zahrádky, kterou už mám – celé hospodářství, abych nebyla závislá na tom, co mi kdo odkud přiveze. Samozřejmě to neudělám, vím, že starat se o zvířata je mnohem náročnější, než o rostliny.

Jak dostat na balkón co nejvíc rostlin?

Už jsem tu psala, že toho chci letos vypěstovat na bakóně mnohem víc, než loni. (Mimochodem loni jsem tam měla jen bylinky a jedno rajče. To nebude těžké překonat. )
Jenže kam to všechno dám? Poskládat všechny rostliny na zem vedle sebe nebo na starý stůl, který tam teď je, to asi nebude ono. Navíc na balkóně sušíme prádlo, takže zaskládat podlahu není moc dobrý nápad.
Nejlepší by bylo využít nějak těch stěn. Nejjednodušší by bylo popnout je hráškem nebo něčím podobným. Jenže já chci pěstovat i něco jiného, než je hrášek. Šlo by nějak umístit nádoby s rostlinami na stěny? Na internetu jsem viděla něco, co vypadalo jako velký kapsář z pevné fólie. V kapsách byla zemina a v ní rostliny. Nápad dobrý, ale asi taky drahý. Zkusila jsem hledat na internetu, něco jsem našla, ale jak jsem čekala, bylo to dražší, než by se mi líbilo. Napadá mě, jestli by šlo vytvořit nějakou kovovou síť nebo mříž, tu upevnit na zeď a na ni pak zavěšovat nádoby s rostlinami. To by taky asi nebylo nejlevnější. Leda možná kdyby měl člověk k dispozici kousek nějakého pletiva, zbytek z plotu nebo tak něco. A hlavně pevně přidělat ke stěně. Nádoby s rostlinami jsou dost těžké a rozhodně by se mi nelíbilo, kdyby mi celá ta konstrukce spadla. Tím spíš, pokud bych byla náhodou u toho.
V mém případě se nabízí možnost připevnit celou věc k hákům na věšení prádla,- které jsou zapuštěné do zdi a vypadají, že něco vydrží.
Nebo mě napadá další možnost – udělat dole něco jako nohy nebo opěrky, které by nesly váhu té kontrukce a pak by to riziko pádu bylo menší.
Trochu jsem se porozhlédla na internetu a objevila jsem vertikální zahrady. Nejsou tedy určené pro pěstování zeleniny, spíš je to dekorativní záležitost, která má ozelenit nudné plochy ve městě a ozelenit ho. Což je pro psychiku městského člověka určitě vlemi důležité. Jenže mě teď nejde o psychiku, mě jde o žaludek a o to, jak ho naplnit chutnou, vlastnoručně vypěstovanou zeleninou.
Ještě nad tím budu muset popřemýšlet, až zjistím víc nebo dostanu nějaký nápad, podělím se tady na blogu.

Co potřebuju pro svoji balkónovou zahrádku

Rostliny potřebují půdu, přiměřeně tepla, světla a vody.
Zemina – koupená nebo odněkud přinesená. Koupená by měla být kvalitnější, ale stojí tak 3 Kč za litr, to se může při větší počtu rostlin docela prodražit. Navíc vám každý prodejce nejspíš bude tvrdit, že jí musíte po každé rostlině vyměnit. Když si zem přinesete ze zahrádky, mohlo by to fungovat. Nejspíš vám tam poroste i plevel, ale nebude ho tolik, aby se nedal snadno vytrhat. Asi bude potřeba i nějaké hnojení, nad tím se zatím raději nezamýšlím.
Nádoby na pěstování. Dají se samozřejmě koupit, hlavně když chcete nějaké hezčí. Kelímky od jogurtu nebo misky od masa taky můžou posloužit, jen je potřeba do nich udělat dirky na odtok vody. Osvědčilo se mi nahřát nad plamenem jehlu nebo jehlici a dírky udělat tím horkým kovem.
Když jsem nedávno vyhazovala pevný sáček od kávy, uvědomila jsem si, že i ten by se dal použít. Ustřižené a vymyté krabice od mléka. Pro malinké sazeničky by se dal využít plastový obal na vajíčka.
Světlo a teplo, to asi moc neovlivníte, to je spíš otázka toho, na kterou stranu je ten balkón orientovaný. Jižní balkón je hodně teplý, možná na některé rosltiny až moc. Severní má zase tepla a světla málo. Východní a západní strana by měly být něco jako zlatý střed. Myslím, že to není jen v těch světových stranách, určitě má vliv i poloha domu, jeho okolí, jak moc je zastíněný okolními budovami a stromy nebo jaký vítr tam vane. Spíš je to o tom zkusit, jak se čemu bude na vašem balkóně dařit. Ostatně na nově pořízené zahrádce taky vždycky nemusíte vědět, co poroste lépe a co hůř.
Voda – ta je zcela ve vaší kompetenci, aspoň tehdy, když máte nad balkónem střechu. Nároky rostlin na vodu se liší, ale asi žádná nechce úplně vyschnout ani stát ve vodě. Voda na zalévání je lepší odstátá nebo dešťová. Ledová voda přímo z vodovodu se asi vašim rostlinkám v letním vedru moc líbit nebude.